Zpět?

23. června 2011 v 1:20 | M. |  kecy
Moje milé spolubojovnice,
dlouho jsem se vám neozvala, že? Takže tady mě tu máte. za ten minulý rok jsem hodně přemýšlela, jestli mi to za to stojí, jestli vážně chci být hubená. A protože jsem nabrala zase zpátky svou původní váhu a jsem na 57 kg, rozhodla jsem se, že stojí. Problém je, že už vůbec hubnoucí komunitu neznám, většina mých sb byla zrušena nebo pozastavena. Otázkou tedy zůstává - bude to tu někdo číst?


 

30.3.2010

30. března 2010 v 9:00 | M. |  můj jídelníček
Jak to tak vypadá, měla jsem před rokem víc rozumu než teď... Hezký jídeláky to byly... Tak to vyzkoušim znova, když to tenkrát pomohlo...

Ranní váha: 57,4kg

snídaně: musli s mlékem
oběd: jeden tast.chleba s ugrilovaným rajčátkem a sýrem
večeře: pomeranč

pohyb: hoďka posilko

Uvidíme...

www.schlankheit.blog.cz

Silnější já

29. března 2010 v 21:04 | M. |  můj jídelníček
Asi vážně potřebuju někoho, kdo nademnou bude vládnout, kdo bude silnější než moje tlusté já, někdo, kdo mi bude říkat "nejez to, budeš ještě tlustší." Že by to dokázala kamarádka na A., která se může kdykoliv zvrhnout v něco otřesného? Už jsem vůči jídlu vážně tak slabá, že jí potřebuju? potřebuju její pomoc která mě může dostat až na samé dno? Nevím...

  • snídaně: nic
  • oběd: těstoviny se zapečeným sýrem
  • večeře: rohlík se sýrem, pomeranč
Pohřešky: táflička čokolády

Co mě čeká zítra?
 


Bažina tuku

28. března 2010 v 22:49 | M. |  kecy
O víkendu jsem se snažila chovat normálně. To znamená, že jsem jedla 3x denně plus jedna svačina, dala si čokoládovou roládu. Bylo mi ze mě špatně.
Navrch mi přítel řekl, že mám "tak hezky měkký bříško." Poslední kapka, kterou jsem potřebovala slyšet. Řekl to láskyplně, ale přece jenom to řekl. 

Z čehož vyplývá jedno- já nechci být tou s hezky měkkým bříškem. I kdyby mě to měla stát cokoli, dokážu to. Zítra na pročištění hladovka. Potřebuju ji. O velikonocích tu nebudu, takže týden bez vás. Doufám, že to zvládnu. Musím. 

Potřebuji se s tím vyrovnat

25. března 2010 v 23:54 | M. |  kecy
Vždycky jsem myslela, že když budu cvičit, zdravě jíst 5x denně a mít chuť do hubnutí, že se mi zhubnout podaří. Jedla jsem 3x denně, samá zdravá jídla, cvičila a tloustnu. už mě to nebaví. Kazí mi to náladu. Ráno už raději nelezu na váhu, abych si nekazila náladu hnedka po ránu. při přednáškách řešim, jak moc mi leze z kalhot špek a neustále si sahám na břicho, jestli se mi nezvětšil. Jsem nechutná. Nemocná. A unavená z toho všeho. k čemu je mi snaha, když zase vypadám jako vepř?! je to nechutný. Teď o víkendu mám být s přítelem. Děsím se toho. Skoro celý týden jsme se neviděli, co když si všimne, jak jsem špekatá? Co když mi jednou řekne, že už se mu nelíbim? Myslím, že mě to čeká hnedka v pátek večer, až si na moje nechutný špeky položí hlavu. 

Chce se mi ze sebe zvracet, leč nejsem bulimička, tudíž se návštěva záchoda konat nebude. Už jsem z toho vážně unavená, holky. Vždycky jsem myslela, že bude snaha po zásluze odměněná. Že bude stačit, když se budu hodně snažit a zbytek že půjde sám. Nepůjde. Takhle to v životě nefunguje, alespoň z mojí zkušenosti. 

Takže to balím, alespoň na chvíli. Teď o víkendu tu stejně nebudu a blog mi by akorát připomínal mojí nemožnou vůli se sebou něco udělat a mojí nechutnost... Dejte mi čas, prosím... Rozmyslet se, co dál, jestli nejíst vůbec a riskovat a nebo jíst a tloustnout...
Po víkendu vám řeknu víc, teď si jdu otřít oči a udělat na noc pár sklapovaček.

Další články


Kam dál