Holky, pokud se snad některá z vás poznáváte v těchto symptomech (říkejte si tomu, jak chcete). jste na tom nejspíš stejně špatně jako já... A to nikomu nepřeju...
- permanentní nevyspalost (usnínání na zkouškách se sborem, kde hrajou bicí...)
- neustálá nervozita, že něco nemáte
- zapomínání věcí na nejrůznějších místech jako například na záchodě hrneček nebo mobil u botníku
- když na vás někdo mluví, nějak nechápete smysl slov, co se vám snaží sdělit (to se mi stává pořááááááááááád)
- dopisování úkolů, na který jste měly 14 dní noc před odevzdáním
- že se čte povinná četba a zítra se z toho píše vás nezajímá, protože jste to nevěděly!
- chtěly byste cvičit, ale nemůžete, protože se bojíte, že byste při ulehnutí na zem usnuly...
- dočítaní povinné četby při vyučování, abyste o tom alespoň něco věděly
- zajetí při jízdě každého chodce, co se vám připlete do cesty (to se mi teprve stane- zákaz vycházení do ulic)
A mohla bych pokračovat dál a dál... Ale je už půlnoc a já se musim aspoň malinko vyspat na zítřejší jízdu... A víte, jak se tý nemoci řiká? Demence... Protože jedině debil si může nechat všechnu práci na poslední chvíli a pak psát 7 hodin vkuse seminárku, protože předtim byly na práci důležitější věci a nebo taky spát 13 hodin vkuse, protože spánkovej deficit (nevim, jak se to píše) je tak straaaaaaaaaaaaašně velikej... mám vás ráda, holky, a nedopadněte jako já!!!
P.s. jinak jsme strašně ráda na světě








Ten strach z věčného "něco nemítí" mívám taky:)) Skorp ořád
Prosimtě, běž se hezky dlouh ovyspinkat ju? :))