2. května 2008 v 18:34 | Majuschka
|
Já vim... Nic mi neřikejte, nic mi nevyčítejte... A nedívejte se na mě takhle!!! já vim, že mi stejně nikdo neuvěří, když na vás budu zkoušet různý kličky, jako že mám moc školy nebo že mě zaměstnává přítel... (Všechny tyhle výmluvy jsou starý a neoriginální..) A proto tu mám výmluvu zcela novou, kterou ještě žádná z vás (asi) neměla A sice... JSEM ZAMILOVANÁ!!! Já vim, tohle je už hodně trapný, takže si vaše nevěřícný, popřípadě á la "ona se zcela zbláznila", pohledy zasloužim... Ale když on je tak krásnej a dokonalej... A uplně tichej, nic po mě nechce a nehoní mě, ať se jdu učit... Spíš mě naopak svádí, ať se jdu bavit s nim... Tohle pokušení znáte určitě taky... No, jeslti vás zajímá, o kom mluvim, tak si klikněte pod perex...
No a jak se mám jinak? Příští týden píšeme miliony testů, takže se učim a učim a učim... Ale jsem u babičky, což je super, protože mě nikdo nehoní a babi mě jenom krmí... A teĎ se dostáváme k druhýmu tématu a sice mojí váze... No normálně, tady u babičky vůbec nejim!!! Sice mi kručí v břiše a cítím tam různý pohnutky,ale nic to se mnou nedělá! Chuť na sladký nemám, bábovky se taky ani netknu a za dnešek jsem měla jogurt, polévku a asi 6 lívanců (já vim, neni to dietní, ale když jsem jich normálně jedla i 15... No nedivte se, dělávali jsme se strejdou závody...) Takže se v pohdě deržim a je mi fajn... No nic, jdu se zase učit a pak poháněna černým svědomím hledat nějaký hubnoucí články, protože návštěvnost blogu klesá přímo úměrně s mojí nečinností... No jo, můžu si za to sama... Já bych k sobě už taky nechodila...
A vlastně ještě jednu věc jsem vám chtěla napsat... Včera večer dvali na dvojce dokument Olgy Sommerový o holocaustu... Ty záběry byly, jak už to u takovýhlech snímků, odporný... Všude byly chodíví kostry, někteří lidi se nemohli ani hýbat... A když pak bagrovali!! ta mrtvá těla na hromadu, bylo mi vážně na zvracení... Tak mě tak napadlo, jeslti ty židovský mladý holky, co tam zavřeli a povraždili jim celou rodinu, taky takhle řešily svojí postavu, jako řešíme my... Co by ony daly za kousek čehokoliv, když ojídaly při pochodu smrti maso z mrtvýho koně... A tak jsem se vlastně strašně zastyděla, že já tady řešim takový koniny, když třetí světová válka může začít kdykoli... Je sice pravda, že na nás by spíš použili nukleární zbraně, protože by to bylo rychlejší.,ale stejně... Já vim, že takhle bych se mohla dívat i na Afriku a malý černoušky, co nemaj co jíst... (proto taky chodim kvůli černýmu svědomí do UNICEFU, ale stejně..) Prostě jsem se sice zastyděla, ale ráno jsme vstávala s myšlenkou, co zase dneska všechno sežeru... je to ve mě, nemůžu to změnit, prostě už jsem naprogramovaná na hubnutí a budu to nejspíš rešit do konce sýho života... Doufám teda, že mi to k něčemu bude
Takže se mějte krásně a každý den si užívejte, protože život za to stojí, jak říkala jedna paní z toho dokumentu... Hudba... Láska... Volně dýchat... Co víc můžeme chtít? (V našem případě vysloveně blbá otzka, co? )
A pokud jste zvědavý, jak ta moje nová láska vypadá, koukněte pod perex... A kdo napíše, že stojí za ..... tak dostane!!!!
Tys mě dostala:)) Já tady čekám nějakýho krásnýho kluka a on notebook
Ale je krásnej, to jo ;) Máš zajímavej život tyjo:) Tvoje články mě baví uplně nejvíc:))