já jenom já
13. června 2009 v 20:40
Nový pravidla, sepsaný 13.6.
- posilovat 3x denně- ráno, odpoledne a večer
- poslední jídlo jíst v 17:00 potom ani soustíčko do pusy
- žádný sladký nepřichází v úvahu
- poud někdy uhnu z cesty, nebudu si řikat, že to nemá cenu. Má to cenu a já to dokážu!!
- pečivo jednou za dva dny
- zeleninu denně
- ovoce jednou za dva dny
- pokud nebudu mít vysloveně hlad, nejím
- sotva přestanu mít hlad, přestávám jíst
- žádný přejídání se u televize
- slušně poděkovat a odmítnout sladkosti, koláče a podobně
Hlavně mě to musí bavit!!!!!
10. června 2009 v 15:11 | Majuschka
I love...
když je venku krásně a můžu nosit šaty
když můžu ležet v posteli a číst si celý den zatímco venku prší
potlesk pokoncertu
když jdu Prahou a poslouchám Coldplay
když se domluvím místí řečí v cizím státě
když seženu nějakýou dobrou knížku v antikvariátu za zlomek půvudní ceny
když si počkám na ty úúúžasný boty/tašku/šaty/naušnice a pak je na nich Sale 50%
když mi někdo řekne, že mi to sluší
když mi stará babička poděkuje za pomoc
když jdu do kostela a nikdo tam není
když se mi ozve starý kamarád po X letech a chce se sejít
když vím, že nemusím nic dělat
když plavu v bazénu a ta voda je akorát teplá a studená zároveň
když vidim hezky oblečený Češky (to se nestává zase tak často)
když se podívám na nějakej dobrej film a pak o tom musím přemýšlet
pití šampaňskýho s jahodama
když se přesně trefím do vkusu mojí mladí ségry a ona má z dárku mooc velikou radost
tajemství
koukání na 10 dílů GG za sebou
dárky
sestry Bronteovy
Audrey Tautou a Audrey Hepburn
když filmy dopadnou dobře
20. ledna 2009 v 19:37 | Majuschka
Tak jsem si zase jednou udělala testík :) Docela dobrý na to, jaký výsledky mi vycházely někdy před cca půl rokem :)
13. května 2008 v 11:20 | Majuschka
Dotazníček ze stránky
Tanyi )
18. února 2008 v 12:00 | Majuschka
nebudu jíst po 18. hodině
- můj příjem kalorií bude maximálně 500kca (postupně budu přidávat, aby se mi ustálila váha)
- každej den alespoň 20 minut posilování
- talíř si rozdělím na čtvrtiny- jednu zaplním přílohou, jednu masem a zbytek bude zelenina
- maso budu jíst 2x týdně
- vypít minimálně 2 l vody denně
- místo večeře si dám někdy čerstvej džus (skleničku)
- když budu mít hlad, když nemám, půjdu se učit, klízet nebo tak něco
- protože mám hodně koníčků, tak na jídlo nebudu mít čas!
- po každym jídle vyčistit zuby- to platí hlavně pro večeři
- vážit se budu dvakrát denně- ráno a večer
- když budu mít hlad, podívám se do "hubenýho sešitku" :)
- budu s sebou nosit pro jistotu vždycky jedno jablko navíc, kdybych dostala strašněj hlad
- budu s sebou nosit jenom tolik peněz, abych měla na kafe nebo na čaj
- a taky sem budu každej den přidávat moje jídelníčky :)
- a žádný sladký... Neexistuje...
16. února 2008 v 1:23 | Majuschka
... a tak ještě píšu... Hodně jsem o sobě přemýšlela, o přejídání se, o hubnutí a dietách. A přišla jsem na to, že mi jídlo jako takový a přejídání se nic nedává, jenom je mi pak špatně a tlačí mě břicho a chce se mi zvracet. A že to dokážu. Být hubená. Dokážu sem napsat supr jídelníček max. do 300 kca, i kdybych měla jíst celej den jenom zeleninu. A říct " Ne děkuji, já čokoládu nejím" je tak strašně jednoduchý... Hledala jsem v tom problém a přitom je to všechno tak jednoduchý... Na světě existuje tolik lepích činností než jíst... Přátelé, blog :) ... Takže proč se tím zabývat? Zítra máme rodinnou oslavu. A já si ten dort prostě nedám. Jenom čajík... Pak vám večer napíšu, jak to dopadlo. Slibuju... A teď dobrou...
13. února 2008 v 22:12 | Majuschka
Proč nemám pevnou vůli?
Proč mám předpoklady ke tloušťce v genech?
Proč musim vypadat tak jak vypadám?
Proč jsem tak strašně slabá, že bez jídla nevydržim jeden jedinej den??
Proč sakra???
Proč musim být tak naivní a hloupá???
Proč si nemlžu nechat poslat úžasná nohy expresní službou, zaplatit a nasadit si je?
Proč?????
Sedím tu před kompem a nevim, co bych napsala. Do břicha mě tlačí pásek od kalhot a žaludek se urputně brání všemu tomu množství jídla, co jsem do něj nacpala. udělala jsem to znova. Přejedla se. před chvilkou jsem měla dopsanej článek. Docela dost dlouhej na mě. O mně, o přejídání, anorexii a blogu. A taky o vás. Teď mi milej blog oznámil, že tam ten článek prostě neni. To mě poser...
Proč se vždycky zklamu, když chci zhubnout, proč jenom? Proč jendou nemůžu mít tak silnou vůli jako vy, abych sem mohla napsat příkladovej jídelníček? Stydim se za sebe, strašně moc se stydim. Když jsem zakládala tenhle blog, říkala jsem si, že je to super nápad, psát sem jídelníčky a tak, prostě věci okolo hubnutí, Nejdřív mi to přišlo trochu praštěný, ale pak jsem se do toho tak vžila. Všem vám moc fandím a věřím, že vy jednou zhubnete. vy jo, ale já? Budu si pořád hrát na tu, která hubne. Ale budu si na ní jenom hrát. protože já to nikdy nedokážu. Je mi ze mě zle. Když jsem se dneska tak krásně ládovala všim tim jídlem, mazala jsem di chleba máslem, můj mozek říkal: "Proř to prosim tě děláš? Bude to strašně blbě. Už přestaň." a to druhý já v mé hlavě? "Jen tak dál, jen se hezky cpi, budeš krásně vypasená, dělej, já chci víc." A já se cpala. Najednou jsem se necpala já, ale nějaká cizí holka, co stála v kuchyni a cpala se potají chlebem, protože kdyby jí nachytala máma, tak začně prohlašovat, že ze mě takhle bude brzo bečka. když jsem dřív chodila na ppinfo.cz a četla jsem tam ty příběhy, vůbec jsem ty holky nachápala. jak můžou prostě nejíst? Bylo mi jich ale především líto, že si nepamatují, jak chutná čokoláda a nebo proto, že musely některé být zavřené někde v nemocnici. Pak tam byly ještě druhé příběhy o těch, které nejdřív týden hladověly a pak se stračšně přejedly. Tenhle druhý případ jsem nechápala už vůbec. Jak to může ten žaludek vydržet?? teď už je chápu, oba dva. Když jsme se dneska tak strašně cpala, vzpoměla jsem si na jednu větu z jednoho z těchto příběhů. "bylo mi jedno, co jsem snědla. V jedný ruce jsem měla okurku, tu jsem zapíjela juicem přímo z krabice a ukusovala k tomu ještě čokoládu." Já jsem ještě takhle nedospěla, jím zatím docela kultivovaně, na normy záchvatovitýho přejímání... Ale stejně se za sebe strašně stydim,. Protože to vždycky prohraju, tuhle bitvu s mojí vlastní psychikou. Chci být silná, stejně jako vy a chci sem taky konečně jednou napsat k jídelníčkuNIC-NIC-NIC. Aby mi bylo jídlo jedno. Ale asi jsem natolik slabá a nebo hloupáa a nebo naivní. Jak si jenom můžu myslet, že to někdy dotáhnu do zdárného konce?? á to nikdy nedokážu, asi ne. Ale na druhou stranu je tenhle blog pro mě další součástí života, stejně jako vy. Strašně moc vám fandím a věřim, že to dokážete. Uplně vás vidim, jak se za rok sejdete v nějaký kavárně, všechny, co se máte v oblíbenejch. Všechny krásný a hubený a číšníci si po vás vykroutí oči. A já? Seděla bych někde v koutku jako myška, ani bych nedutala. Prostě na to nemám. Ale nedokážu přestat, nevim, co bych si počala. S hubnutím mám vlastně někde v dálce budoucnost, že jednou budu hubená (možná). Co já vim, kam se dostanu na školu, nebo koho potkám? Zůstává ale moje hubenost, která by tam někde v busoucnosti mohla být. Víte, já nejsme pro-ana, holek anorektiček je mi vážně moc líto, ale ne těch, co berou anorexii za svůj životní styl. Na druhou stranu je obdivuju, že si ten nabízený kousek čokolády nevezmou a dou si raději zacvičit. Nechápu, jak to dělají. Asi bych potřebovala někoho, kdo by mi řekl, že jsem vypasený vepř. Pak bych to možná brala vážně.. Zítra začnu znova bojovat. S čistým štítem, novými pravidly a cílem. A taky snad s plným žaludkem, abych nemusel tolik jíst. možná, že začínám naposledy... Kdo ví...

Kvůli tomuhle se stydim ještě víc... Co by ON dal za to, aby mohl vypadat jak já?? Já si ale nemůžu pomoct, uvědomuju si, jak moc jsem egoistická, ale nemůžu si pomoct...
p.s. díky, že jset to dočetly až sem, pokud se někdo takový našel...
5. ledna 2008 v 18:31 | Majuschka
Myslíte si, že nyní trpíte záchvatovitým přejídáním.
Váš odhad se s výsledkem testu shoduje.
1. Váš vztah k sobě je nejistý, zřejmě trpíte obavami z toho, jestli vypadáte dobře. Nejistota a sebekritika může vézt k pocitu nespokojenosti se sebou a potřebě to změnit. To může být rizikovým faktorem pro vznik poruchy příjmu potravy.
2. Vaše omezování se v jídle v souvislosti se snahou snížit svou tělesnou hmotnost je velice rizikové pro vznik mentální anorexie. Jde o nebezpečnou poruchu s následkem řady tělesných i psychických požíží.
3. Zdá se, ža svým zacházením s jídlem nyní neriskujete vznik bulimie.
4. Nejspíše máte sklon k přejídání se, zejména v situacích, které jsou vám nějak nepříjemné. Takové chování je výrazně rizikové pro rozvoj bulimie či záchvatovitého přejídání.
5. Občas míváte zřejmě depresivní náladu, která se může projevit smutkem, únavou, horším soustředěním, ale také horším hodnocením sebe a svých schopností. Toto může být rizikové pro rozvoj poruchy příjmu potravy.
6. Zřejmě často cítíte potřebu být perfektní a kladete si větší cíle. To může mít za následek stres a nespokojenost se sebou, pokud se vám nedaří takto obstát. Takový postoj zvyšuje riziko rozvoje poruchy příjmu potravy.
7. Vaše obecné znalosti o tématu poruch příjmu potravy jsou velmi dobré.
Profil rizik
| 1. negativní vztah k sobě, k jídlu | |||||||||||||||||||||||| | 71% |
| 2. mentální anorexie | |||||||||||||||||||||||| | 71% |
| 3. bulimie | ||||||||| | 25% |
| 4. záchvatovité přejídání | |||||||||||||||||||||||| | 78% |
| 5. deprese | ||||||||||||||| | 40% |
| 6. perfekcionismus | ||||||||||||||||||||||||||| | 83% |
| 7. nedostatek informací | ||| | 0% |
3. ledna 2008 v 22:05
- nebudu jíst po 18. hodině
- můj příjem kalorií bude maximálně 300 kca (postupně budu přidávat, aby se mi ustálila váha)
- každej den alespoň 20 minut posilování s míčem
- talíř si rozdělím na čtvrtiny- jednu zaplním přílohou, jednu masem a zbytek bude zelenina
- maso budu jíst 2x týdně
- v neděli si dám za odměnu (když budu jíst hezky celej týden) čtvereček čokolády- ale už ne ten další!!!
- vypít minimálně 2 l vody denně
- místo večeře si dám někdy čerstvej džus (skleničku)
- když budu mít hlad, když nemám, půjdu se učit, klízet nebo tak něco
- protože mám hodně koníčků, tak na jídlo nebudu mít čas!
- po každym jídle vyčistit zuby- to platí hlavně pro večeři
- vážit se budu jednou denně (i když to asi stejne nevydržim)
- vytisknu si nicole a nalepím si jí někam, aby mi připomínala, co mám dělat
!!!!!!!!!!!!!!nebudu mít anorexii!!!!!!!!!!!!!!
1. října 2007 v 14:00
Takže máme tu nový týden a s ním deset mých pravidel, které budu (doufám) dodržovat...
1. Po každém jídle si půjdu vyčistit zuby
2. Jakmile dostanu chuť na nějaké jídlo, nejdřív si dám 20 sedů-lehů a napiju se
3. Budu jíst 3x denně
4. Nesmím u sebe mít v hotovosti víc než na kafe- svádělo by mě to kupovat si sladkosti
5. Vždycky u sebe budu mít jednu kostičku hořké čokolády- kdyby byla chuť na sladké vážně strašná
6. každý den alespoň 15 minut večer posilovat
7. jeden kus pečiva za den je maximum
8. každý den pít čaje pro podporu metabolismu a bylinkové čaje
9. dávat sem můj jídelníček, i kdyby byl sebehroznější
10. nelitovat se, ale bojovat!! Protože JÁ to dokážu...
3. září 2007 v 21:59
Jojo, na všech blozích se dočítám články tyou: " Jak bylo ve škole " a podobně, ale já pořád nic :) jdu totiž do školy až ve středu :) Ale až se tam v tu středu dohrabu tak vám dám potom určitě vědět, jak to dopadlo. Jdu do pátýho ročníku šestiletýho gymplu, už jenom jeden bezstarostnej rok a pak maturita... Kdo by to byl řekl, jak rychle to utíká...
Učení zdar :))
27. srpna 2007 v 19:11
Myslíte si, že nyní trpíte záchvatovitým přejídáním.
Váš odhad se s výsledkem testu shoduje.
1. Sebe, zejména své tělo, vnímáte dost negativně, zřejmě se sama se sebou cítíte špatně. Takové vidění sebe a pocity z toho pramenící vyvolávají velkou nespokojenost se sebou, je zde velké riziko vzniku poruchy příjmu potravy.
2. Způsob zacházení s jídlem - kontrola jídelníčku, omezování se v jídle a vnímání své hmotnosti není zcela v pořádku a může být rizikové pro vnik mentální anorexie
3. Zdá se, ža svým zacházením s jídlem nyní neriskujete vznik bulimie.
4. Nejspíše máte sklon k přejídání se, zejména v situacích, které jsou vám nějak nepříjemné. Takové chování je výrazně rizikové pro rozvoj bulimie či záchvatovitého přejídání.
5. Občas míváte zřejmě depresivní náladu, která se může projevit smutkem, únavou, horším soustředěním, ale také horším hodnocením sebe a svých schopností. Toto může být rizikové pro rozvoj poruchy příjmu potravy.
6. Zřejmě často cítíte potřebu být perfektní a kladete si větší cíle. To může mít za následek stres a nespokojenost se sebou, pokud se vám nedaří takto obstát. Takový postoj zvyšuje riziko rozvoje poruchy příjmu potravy.
7. Vaše obecné znalosti o tématu poruch příjmu potravy jsou velmi dobré.
Odhad poměru tělesné hmotnosti vzhledem k výšce
najdete zde. Výpočet BMI je uznávaným odhadem světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Profil rizik
| 1. negativní vztah k sobě, k jídlu | |||||||||||||||||||||||| | 78% |
| 2. mentální anorexie | |||||||||||||||||| | 57% |
| 3. bulimie | ||||||||| | 25% |
| 4. záchvatovité přejídání | |||||||||||||||||||||||||||||| | 92% |
| 5. deprese | |||||||||||| | 36% |
| 6. perfekcionismus | |||||||||||||||||| | 58% |
| 7. nedostatek informací | ||| | 0% |
9. srpna 2007 v 14:10
Nemyslete si, netáhne mi na čtyřicítku. Jenom jsme s mámou zamířily včera do Promodu a mně se tam podařilo objevit krásný jeany. Když jsem se podivala na velikost, jakou jsem měla na sobě, zděsila jsem se. To jsem vážně tak tlustá, že musim mít 40 ?! V 17? Nechci se nějak dotknout lidí, kteří nosí tuhle velikost, vůbec ne... Jenom si prostě myslim, že vzhledem k mýmu věku bych mohla mít 38. Maximálně.... No jo, boj je boj.
Já vim, že v poslední době jsem sem nic nedávala. bojovla jsem sama se sebou, s váhou, jídlem, přejídáním. Řikala jsem si, jeslti to má vůbec cenu, snažit se hubnout. A jeslti má tenhle blog cenu, když místo toho, abych hubla, tloustu. Ale pak mi došlo, ( když jsem projížděla vaše blogy), jak mi to všechno chybí ( i když ho mám blog teprve druhym měsícem), ta podpora, že se někdo snaží taky překonat pomyslnou čáru s šedesátkou nebo třeba 55. Takže jsem se rozhodla, že se budu snažit dál, psát sem pravidelně jídelníčky a cvičení a nebudu se stydět za prohřešky...
Jste všechny mnohem silnější než já, moc vám všem držim palce a jdu se snažit... Snaha je naprt, musej být vidět výsledky!!
3. července 2007 v 12:13
- věk : 17
- bydliště : Praha
- zájmy : hudba na všechny způsoby :)
- proč chci zhubnout ? abych se za sebe nemusela stydět v krátký sukni a abych si mohla kupovat kalhoty, který se mi líběj a nemusela ja potom zkracovat...
- váha : 56,5
- výška : 167
- podle mě ideální váha : 50-48,5
- pod jakou váhu bych nešla : 45
- největší inspirace : Nicole Richie, protože ačkoliv je malá, je krásně hubená a neni modelka... A taky důkaz, že když se chce, všechno jde...
2. července 2007 v 20:50
Proc vlastne tenhle blog? Protoze chci zhubnout, stejne jako mnoho z vas, ktere uz blog mate. Vase stranky me inspirovaly a taky daly nadeji, ze kdyz to zvladnete vy, tak proc ne ja. Navic budu mit vetsi radost, kdyz sem pak budu moct napsat, jak na tom sem a ze mi to hubnuti jde... ( a taky se budu vic stydet, kdyz to nepujde...) Ve vice se to lepe tahne, takze i ptoro tenhle blog...
Zatim toho tady jeste moc nemam, tak se m,nou mejte trpelivost, prosim... Moje thinspo sem dodam casem a nejak toho vic taky...
No, vzhuru do hubnuti :)